Ahoj, jmenuji se Emma a narodila jsem se v chovatelské stanici Daylami Dreamfinder na Vysočině, jako 10. štěňátko, v úplně prvním whippetím vrhu této CHS a svoje jméno ANYWAYSMILE jsem dostala proto, že když jsem jako malinké štěňátko spinkala, vypadalo to, jako bych se pořád usmívala. . JAK JSEM PŘIŠLA NA SVĚT Moje maminka Sendy i tatínek Conny dostali za úkol upéct mojí chovatelce hočičku v její vysněné barvě (měli na výběr dokonce dvě barvy :-)). Na námluvy se jelo do romantické oblasti Pálava a tatínek Conny všechny opravdu uchvátil , hlavně Adámka. :-) Vše probíhalo hladce a tak jako historicky první whippet v mojí rodné CHS se narodila ségra Elsa(po porodu pojmenovaná Tečka) a hned v jedné z barev, kterou si moje chovatelka(moje panička) přála, takže se ihned dostala do užšího výběru. Kromě bráchů se ale narodily ještě další dvě holčičky a všechny krásné. Po devátém štěňátku už to vypadalo na konec porodu, ale PAK... jsem konečně přišla na řadu JÁ :-) , hvězda první velikosti :-) . Maminka se se mnou pořádně natrápila a natlačila, neboť jsem nebyla žádné ořezávátko, ale pěkný macek :-) a to ještě za mnou spěchal brácha Flíček(nyní Chip). Všichni jsem to ale zvládli perfektně a naší chovatelku braly mdloby...11 štěňátek....to nikdo nečekal a ještě 5 opravdu krásných holčiček, to bude rozhodování... :-) Hned jsem se ale dostala do výběru dvou feneček, protože jsem byla přesně Ta vysněná, úžasná a nejroztomilejší. Jenže to byla ségra Tečka také a navíc ta byla prostě PRVNÍ...a aby toho nebylo málo, tak náš lidský taťka se zamiloval do krásné tmavé Dollynky(nyní Poppy), takže mojí chovatelku nahlodával... :-) Nakonec přišlo rozhodnutí, že já a Tečka zůstaneme déle, aby z nás mohla být vybrána ta NEJ. Tečka byla krásná, elegantní, jemná holčička,ale já se moc snažila....být hlavně všude první...snažila jsem se být nejhravější, nejveselejší i nejmazlivější, ke každé návštěvě jsem hned běžela a občas se mnou byla dost sranda. Třeba, když si mě budoucí panička poprvé vzala na postel (respektive poprvé, co už jsem ovládala svoje nožky) a já se štěstím tak rychle rozeběhla, že jsem přehlédla konec postele - dost vysoké postele....panička po mně skočila rybičku, ale nestihla to . Naštěstí jsme přežily obě, panička téměř jistý infarktový stav a já pád a to úplně bez újmy. Ale ječela jsem jako siréna, to zase jo...řev vyděsil i Adámka, který mi přispěchal na pomoc, naštěstí nebylo třeba, hned jsem se oklepala a pokračovala ve své "řiťolezecké misi" :-) :-) Nutno podotknout, že mi ta moje akrobacie přinesla hooodně pozornosti a panička poznala, jak rychle už umí běžet 4 týdenní whippet. :-) Následoval dlouhý výběr, porovnávání, prohlížení ze předu , ze zadu, z boku, testování povahy, doma i na procházkách a vše možné i nemožné, z čehož měla panička už zavařenou celou hlavu a měla pocit, že si snad hodí korunou. Nastala chvíle se rozhodnout a velice skvělý nápad, vyfotit nás obě s maminkou Sendynkou. První šla Tečka a krásně spolu pózovali, pak jsem šla na řadu já a maminka Sendy se se mnou vůbec nechtěla fotit...odtahovala se, asi trochu žárlila, že mi to na fotce tak krásně sluší a tak trochu tušila, že jsem momentálně lehce ve vedení a bála se budoucí mazlící konkurence...haha. No byl to opravdu skvělý nápad, protože paničku hned napadlo, že ji neskutečně empatická Sendynka dává najevo, že tuhle teda doma nechce...a i když Tečka byla první, víc to přeci jen paničku táhlo ke mě. Nastala velká bezradnost a na rozhodnutí už zbýval jeden den. Na jednu z nás se už totiž od narození velice těšila jedna super holčička Emmička a panička jí nechtěla už dlouho napínat. Poslední zoufalý pokus - otázka na Adámka , která se mu líbí nejvíc. Prý obě, ale prý víc Tečka, takový podraz bych tedy od něj nečekala... :-) No ale naštěstí panička poslechla svoje srdce a rozhodla se pro MNE ! :-) A musím říct, že určitě nelituje :-)
NĚCO O MNĚ Podle slov paničky jsem prý trochu takový australák :-) Strašně ráda se totiž učím novým věcem, různým trikům i blbostem a snad mám dokonce i " will to please" . Taky jsem akční a ráda běhám a skáču, jako australáci a panička říká, že se do mě reinkarnovala jedna její fenka australáka, že mám prý všechny její povahové rysy i "ksichtíky" , akorát tělo mám jiné :-) :-) :-) . Strašně ráda běhám, hlavně jako návnada pro Sendynku. Čapnu míček, obvykle jako první (jak jinak...) a běžím s ním takovou coursingovou trať a Sendynka mě honí a štěká na mě, to nás obě strašně baví. Ale když míček náhodou prvně chytí Sendynka to teda nemám radost a pořád ji pronásleduju a číhám, kdy ho pustí na zem, abych jí ho mohla vzít. Když už Sendynku nebaví, že pořád dobíhám míček jako první a jde si radši lovit myšky, tak ji zkouším vyprovokovat tím, že jí přinesu míček poblíž, pustím ho na zem a dělám, že se jako na něj nekoukám....a když se Sendynka na návnadu chytne tak ho rychle čapnu a utíkám zase pryč...panička tomu říká "lákačka" :-) Na Sendynku to funguje perfektně. Když mám teda přinést míček, tak jdu dost neochotně...protože vím, že mi ho panička sebere a dá ho Sendynce... :-) ale nakonec ho teda přinesu. :-) Zatím teda vůbec nehoním zvěř a to má panička velikou radost. Trochu nesnáším chůzi na vodítku nebo turistiku na kšírách, no ale panička to má ráda, tak to kvůli ní přetrpím, i když se u toho nezapomenu tvářit dost otráveně. :-) Co ale miluju, tak to je voda...a plavání a aport míčku z vody. To je prostě topka. Bohužel plavu tak zběsile, že mě to trochu brzdí a tak Sendynka skoro vždycky svým vymakaným stylem vyhraje...no ale na trávě jí to zase vždycky nandám :-) Ostatní pejsky mám moc ráda, ale jenom ty hodné. Neurotičtí uřvanci nebo agresoři mě teda moc nenadchnou. Nejradši mám ty, kteří mě rádi honí. A taky jsem si strašně ráda hrála s mými mladšími sourozenci a pomáhala je mamince vychovávat. To byla opravdu legrace, takové malé živé hračky...ale chovala jsem se k nim velice jemně, no....hlavně proto, že jsem byla pod drobnohledem paničky, jinak bych je bývala radši naučila nějaké pěkné lumpárny. :-) Doma jsem vzorná (téměř...hihi), miluju mazlení, pelíšky, křesla, postel, sluníčko, ale nemám problém si lehnout i jen tak na lino(no vždyť to říkám - australák...) , hlavně v létě. Nejraději se k někomu tulím a to bych mohla pořád. Doma mi říkají Svízel přítula (nevim teda proč ? ) . Vynikám také v postelových hrách, kdy si vyskočím k lidské smečce na postel i na nejmenší místečko a pak se nenápadně roztahuji a roztahuji, až je nakonec celá postel jenom moje a oni leží na prkně a vlastně si toho ani nevšimou... :-) Dokážu se nacpat opravdu všude a jsem dost přesvědčivá. NE pro mne není odpověď... :-) Ale zase na druhou stranu - dokážu odhadnout, kdy má panička slabou rozmazlovací chvilku a kdy musím poslechnout. Velice ráda o někoho pečuju, takže umývám Sendynce ucho, nebo hlavu. A abych se pořád jenom nevychvalovala, tak všude kradu jídlo. Moc často se mi to nepovede, protože panička je ostražitá a nedává mi šanci, ale když zapomene, tak přijde moje chvíle a to teda panička moc radost nemá.... Nejvíc mi asi chutnal velikonoční beránek a sekaná.....jednou mě dokonce běžela naprášit i Sendynka...vůbec se sekaný nedotkla a běžela žalovat dolů paničce...kvůli tomu jsem jí taky bohužel nestačila sníst celou... Jinak jsem ale moc hodná, jezdíme i po dovolených a hotelech, vůbec neštěkám a nemám problém zůstat někde sama nebo s ostatními pejsky. Umím základní poslušnost i nějaké ty blbiny z dogdancingu. A jinak jsem snad i trochu hezká :-), říkali na bonitaci i na výstavách a panička je ze mě taky nadšená, tak to jsem moc ráda. Na výstavě se předvedu obvykle hezky, aby měla panička radost, ale už se vždycky spíš těším, až mě někde pustí, abych mohla lítat. Ten postoj je trochu nuda. :-)